Češi a americké volby | forum dyskusyjne [ Gość ]

Berger · Sentinel

Temat wart chyba nowego wątku?

Prezident Obama: Jak vidí radar, Kosovo a svět mimo USA

Americkou zahraniční politiku budou po osmi letech znovu určovat demokraté v čele s Barackem Obamou.

Barack Obama byl zvolen 44. americkým prezidentem. Po osmi letech střídá v Bílém domě republikána demokrat.
Co znamená americká změna pro svět? Sestavili jsme stručný přehled politických kroků, které lze od Baracka Obamy očekávat v různých koutech planety.

Radar a protiraketová základna v Polsku a ČR

Ještě před volbami Obama prohlásil, že myšlenku protiraketové obrany v zásadě podporuje, ale systém se podle něj nejprve musí pořádně vyzkoušet. Vyjádřil pochybnosti o jeho spolehlivosti a účinnosti.
Naznačil, že s instalací raket v Polsku a radaru v České republice možná nebude spěchat tak, jako jeho předchůdce George Bush.

Evropa

Evropské veřejné mínění bylo výrazně nakloněno Obamovi - podle průzkumu si jeho zvolení přálo kupříkladu 78 procent Francouzů, 72 procent Němců či 66 procent Italů.
Očekává se, že s příchodem Obamy se zlepší komunikace a atmosféra na obou stranách Atlantiku, poznamenaná neshodami kolem americké invaze do Iráku v roce 2003.
Obama ale dal najevo, že od Evropanů bude chtít větší vojenské zapojení v Afghánistánu. To se může stát předmětem sporu, protože většina evropských členských zemí NATO nechce stav svých jednotek v Afghánistánu výrazně navyšovat a některé (například Německo) nechtějí zapojit své vojáky do nejtěžších bojů s Talibanem na jihu země.

Rusko

Nově zvolený prezident kritizoval Rusko za jeho invazi do Gruzie, ale méně ostře než McCain. Jeho rétorika vůči Kremlu byla o poznání mírnější než McCainova, nevyslovil se například pro vyloučení Ruska ze skupiny G8.
S Ruskem chce jednat, ale kriticky. "Myslím, že je to jiná země, než byl kdysi Sovětský svaz, ale stále má nacionalistické sklony, které považuji za velmi nebezpečné," řekl v předvolební diskusi.
Co se týká Ukrajiny a Gruzie, Obama podporuje jejich vstup do NATO, což se Rusům zajisté líbit nebude. Je ale možné, že nebude tak tlačit na co nejrychlejší integraci těchto dvou zemí do aliance, jako to činili Bush a jeho viceprezident Dick Cheney.

Kosovo

Kosovský problém se v předvolební kampani vůbec neobjevil a mezi republikány a demokraty nepanují zásadnější rozdíly.
Obamův postoj se podle všeho nebude výrazně lišit od Bushe. Rozhodně nelze očekávat, že by USA zrušily uznání nezávislosti Kosova nebo že by se výrazně zlepšily vtahy mezi Washingtonem a Bělehradem.

Čína

Z dosavadních prohlášení vyplývá, že pro Čínu bude Obama "příjemnějším nájemníkem" Bílého domu, než by byl McCain. Obama řekl, že Čínu nebude démonizovat a její růst v globální mocnost přináší mnohé výhody. Hodlá prý ale nastolovat při setkáních s čínskými vůdci otázku lidských práv a podpory, kterou Peking poskytuje tyranským režimům v Súdánu, Barmě a několika dalších zemích.
Nový prezident zřejmě nebude tolik nakloněn Tchaj-wanu v jeho sporu s Čínou tak, jako byl Bush nebo jako by byl McCain. Ten se netajil tím, že by prosadil prodej vojenských letounů F-16 Tchaj-wanu i přes rozhodný odpor Číny.

Afghánistán a Pákistán

Na rozdíl od Iráku chce Obama do Afghánistánu poslat další americké vojáky a totéž bude žádat od evropských spojenců. Válku s Talibanem a Al-Káidou v Afghánistánu a Pákistánu považuje za klíčovou. S útokem USA na Afghánistán v roce 2001 souhlasil, na rozdíl od invaze do Iráku o dva roky později.
Zároveň chce velmi těsně spolupracovat s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím.
V pákistánskou vládu Obama příliš velkou důvěru nemá a letos způsobil pozdvižení svým prohlášením, že USA by měly bombardovat pákistánské území i bez vědomí pákistánské vlády, pokud to pomůže oslabit Taliban a Al-Káidu.
McCain naopak tvrdil, že Pákistán považuje za spojence v boji proti terorismu a mělo by se s jeho politiky a generály spolupracovat.

Irák

Tady je rozdíl proti Bushovi i McCainovi jednoznačný a zřetelný. Obama byl odpůrcem války a chce ji ukončit. Chtěl by všechny americké vojáky ze země stáhnout do 16 měsíců.
Republikáni a někteří armádní představitelé varují, že je to předčasné a Irák to uvrhne znovu do chaosu. Irácká vláda každopádně chce, aby američtí vojáci odešli nejpozději do konce roku 2011.

Írán

Ve srovnání s republikány se postoj Obamy k Íránu jeví jako umírněný. Prohlásil, že se zástupci íránského režimu je připraven jednat bez předběžných podmínek. To McCain označil za naivitu.
Obama ale zároveň uvedl, že je nepřijatelné, aby Írán vlastnil atomovou bombu, a že v budoucnosti nelze kategoricky vyloučit vojenský úder USA na Írán. Je ale zřejmé, že se nejprve pokusí přimět Teherán k diplomatickému jednání.

Izrael

Zjednodušeně a stručně napsáno je Obama považován za méně proizraelského než McCain, ačkoliv v kampani dával okázale najevo své sympatie k židovskému státu. V Izraeli vůči němu přesto panují obavy a nedůvěra.
Nelze ale čekat, že by se vztahy mezi oběma státy výrazně změnily: podpora Izraele bude za jakýchkoliv okolností základem americké blízkovýchodní politiky.
Obama se patrně bude snažit dotlačit Izraelce a Palestince k mírovým dohodám, což se Bushovi za osm let nepodařilo.

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=621024