Forum Dyskusyjne
Zaloguj Rejestracja Szukaj Forum dyskusyjne

Forum dyskusyjne -> Inne -> Bohemia -> Czesi o nas Idź do strony 1, 2, 3
Napisz nowy temat  Odpowiedz do tematu
Re: <Berger> Czesi o nas
PostWysłano: Środa, 04 Maj 2011, 19:07 Odpowiedz bez cytowania Odpowiedz z cytatem
Berger
Sentinel
 
Użytkownik #223
Posty: 5725


[ Osobista Galeria ]




OK, skoro minął już największy medialny szał, związany z beatyfikacją, przytoczę opublikowaną przez "Gazetę" rozmowę dwóch Czechów o jednym Polaku:

"Papież Polak - to znaczyło zmiany
rozmawiał Lubosz Palata, Praga
Rozmowa z Karelem Schwarzenbergiem, szefem MSZ Czech
Lubosz Palata: Jest pan jednym z niewielu katolików w czeskiej polityce. Co dla pana znaczy beatyfikacja Jana Pawła II?

Karel Schwarzenberg: To właściwy krok. Jan Paweł II to naprawdę wielka postać, nie tylko dla Kościoła.
Opowiem historię. Miałem stryja, który był austriackim dyplomatą i przez wiele lat był ambasadorem we Włoszech, a potem przy Stolicy Apostolskiej. Spędził w Rzymie 10 lat. Któregoś dnia wybrał się z żoną na najwyższą górę Apeninów. Stali tam i nagle przyszła kolejna grupa. Mój stryj jest z Orlika, gdzie często spotykał się z językiem polskim, i nagle tam go usłyszał. 40 lat temu we Włoszech rzadko słyszało się polski. Stryj zaczął rozmawiać z tą grupą Polaków i zapisał ten fakt w swym dzienniku: "Miałem niezwykłe przeżycie. Znam Rzym od 1936 r., poznałem papieży, kardynałów, wszystkich ważnych ludzi w Watykanie. Dziś spotkałem człowieka godnego największej uwagi. To nowy arcybiskup krakowski...". Stało się to na kilka lat przed wyborem Karola Wojtyły na papieża.
Dobrze pamiętam tamten dzień. Byłem w Wiedniu z przyjacielem. Trochę popijaliśmy. Kiedy dotarła do nas wiadomość o wyborze Wojtyły, bardzo się ucieszyliśmy. Było dla nas jasne, że kiedy Polak został papieżem, to będzie przełom. I był. To było coś, co zasadniczo zmieniło Europę i cały świat. Bez Jana Pawła II trudno sobie wyobrazić zmiany w roku 1989.
Czym najbardziej Jan Paweł II przyczynił się do końca totalitaryzmu?
Na czele Kościoła stanął w końcu ktoś, kto nas rozumiał, bo pochodził z naszej części Europy i sam żył w czasach komunizmu. To ogromnie ważne, czy zna się totalitaryzm, czy też nie. Ktoś, kto nie zna totalitaryzmu, ktoś, kto go nie przeżył, nigdy go nie zrozumie."

http://wyborcza.pl/1,75248,9533686,Papiez_Polak___to_znaczylo_zmiany.h tml
  
Re: <Berger> Czesi o nas
PostWysłano: Piątek, 01 Lipca 2011, 14:48 Odpowiedz bez cytowania Odpowiedz z cytatem
Berger
Sentinel
 
Użytkownik #223
Posty: 5725


[ Osobista Galeria ]




Czesi o polskiej prezydencji:

"Hlavní je růst, řekli Poláci a chopili se kormidla Unie
Varšava - Poláky čeká velká zkouška. V době, kdy se společná evropská měna, potažmo celá evropská sedmadvacítka, potýká s dosud největšími problémy ve své historii, se chopili předsednictví Evropské unie.

U kormidla vystřídali Maďary.
- Uvědomujeme si, že se naše předsednictví ponese ve znamení problémů, které jsme nepředvídali a které se ani předvídat nedaly - připustil nedávno polský premiér Donald Tusk.
Ani tak se ale Varšava netají velkými ambicemi. Motto polského předsednictví zní jednotný trh, rozšíření a solidarita.
- Evropa je rozpolcená do dvou diametrálně odlišných myšlenkových proudů. Jedna skupina je toho názoru, že z EU vzejde federace, druhá je přesvědčena, že se Unie rozpadne. Polsko chce vytvořit střední proud a obnovit to, čím Evropská unie vždy byla - domnívá se analytik think-tanku DemosEuropa Pawel Swieboda.
Podle premiéra Donalda Tuska se chce Polsko zaměřit především na podporu ekonomického růstu a tvorbu pracovních míst. Takovou léčbu chce Varšava starému kontinentu naordinovat.
- Naší největší prioritou je opětovné nastartování ekonomického růstu. Věříme, že vše ostatní bude následovat. Chceme dokončit sjednocení trhu, zejména v oblasti služeb a internetu a otevřít dveře balkánským zemím - dodal polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
I taková je teď nálada v Evropě:
Mezi další priority Polska patří také dokončení projektu společného evropského patentu, uzavření přístupové dohody s Chorvatskem, zahájení rozhovorů se Srbskem a uzavření dohody o volném obchodu s Ukrajinou.
Varšava by také ráda více provázala EU a Severoatlantickou alianci, od čehož si slibuje větší bezpečnostní jistoty všech členských zemí.
Boj o dotace
Během polského předsednictví odstartuje diskuse o unijních rozpočtech pro roky 2014-2020 a Polsko, které ze společných unijních peněz dostávalo nejvíce, bude usilovat o to, aby byl společný měšec co možná nejplnější.
Půjde mu zejména o zachování dotací pro nejchudší regiony. Proti budou ale bohaté země, které musí kultivační programy soudržnosti dotovat.
Ačkoliv s tím Varšava původně nepočítala, na její předsednictví bude mít vliv i vlna nepokojů, která se na jaře rozlila po regionu severní Afriky a Blízkého východu. Zároveň ale nechce zanedbávat projekt spolupráce s šesticí postsovětských zemí. Koncem září proto Poláci uspořádají summit Východního partnerství.
Předsednictví pro Varšavu neznamená jen nástrahy v podobě vlekoucích se krizí a hádek o rozpočet, ale i šanci, aby Evropské unii potvrdila, že je důvěryhodným partnerem.
- Během vlády Kaczyńských bylo Polsko zemí, které se mnoho lidí smálo - připomněl další analytik think-tanku DemosEuropa Pawel Zerka dobu, kdy premiérem a prezidentem byli ultrakonzervativní bratři-dvojčata Jaroslaw a Lech Kaczyńští.
Brusel pro ně představoval ohrožení polských národních zájmů a tradičních křesťanských hodnot.
Tusk je dobrým Evropanem
Když v roce 2007 vyhrála volby proevropská Občanská platforma Donalda Tuska, polská vnitřní i zahraniční politika se stabilizovala. Polsko bylo v roce 2009 jedinou zemí EU, jehož hospodářství se nepropadlo do recese. "Nicméně na obrazu Polska je třeba dále pracovat," myslí si Zerka.
Polsko pravděpodobně koncem října čekají parlamentní volby.
- Je otázkou, zda volební kampaň nebude překážkou k tomu, aby polské předsednictví pracovalo na svých cílech - řekl Zerka. Polští ministři, na které čeká spousta práce na unijní úrovni, mohou být podle něho zároveň v pokušení, aby se věnovali boji o hlasy voličů. Na druhou stranu může být pro Tuska vydařené předsednictví ideální volební kampaní."
  
Re: <Berger> Czesi o nas
PostWysłano: Piątek, 08 Lipca 2011, 19:34 Odpowiedz bez cytowania Odpowiedz z cytatem
Berger
Sentinel
 
Użytkownik #223
Posty: 5725


[ Osobista Galeria ]




Właściwie ten materiał nadawałby się również na wątek "My o Czechach i Słowakach". Mieszkająca w Polsce Czeszka tłumaczy swoim rodakom, jak Polacy podchodzą do czeskiej (czechosłowackiej) kultury. Autorka jest pracownikiem naukowym na UAM w Poznaniu:

"Země zaslíbená
Jak se daří české literatuře a kultuře v Polsku po roce 1989

Představte si zemi, kde většina lidí, které potkáte na ulici, četla něco z české literatury nebo viděla český film (zpravidla až několik desítek), kde na univerzitách potkáte studenty a přednášející, kteří nejenže slyšeli o Josefu Lindovi a Ladislavu Klímovi, ale poví vám toho o nich víc, než jste sami dosud věděli; kde běžně citují z Kunderových knih a Havlových projevů, kde hlavní deník přikládá k mnohým vydáním z několika stovek tisíců svého běžného nákladu české knihy a filmy na DVD, kde literární a filmové festivaly berou jako věc cti zařadit do programu „něco českého" a tematický program televize veřejné služby „Kultura" si pro druhý den svého vysílání vybere téma „Hrabal". Není třeba fantazie, jste v Polsku, kde je toto všechno v posledních letech pravdou.
Elektronické katalogy knihoven umožňují každému zjistit, jaký je zájem o českou literaturu v době tržního hospodářství: v Polsku vyšlo v letech 1990-2005 nejméně 158 z češtiny přeložených beletrických knih (včetně několika vydání v případě populárních titulů), dvanáct překladů knih esejistických, životopisných a vzpomínkových, dvacet čtyři knížek pro děti a dvacet devět vědeckých i populárně-naučných titulů o české literatuře - celkem 223 bohemistických knížek. Jen zběžný pohled do obsahu náhodně vybraných novin, časopisů a vědeckých publikací zaměřených na kulturu naznačí, že sečtení těchto dílčích publikací by bylo pro jednotlivce úkolem na dlouhé měsíce.
Ona malá knižní sonda přirozeně vede mysl k několika otázkám. Zaprvé: Které české knížky polští čtenáři s takovým nadšením čtou, čili kdo a co z české literatury je v Polsku znám(o)? Zadruhé: Co je kromě literatury z české kultury dobře známé? A nakonec - otázka nejzajímavější: Jaký je důvod takové popularity?

Začalo to Haškem...

Andrzej Stasiuk řekl v rozhovoru pro Host (6/2005): „Na začátku byla četba Švejka. Každá generace od té doby, co dobrý voják Švejk vyšel polsky, začala právě u něj. Někteří skončí u téhle knížky, jiní si nacházejí další cestičky. Putují od Švejka k Hrabalovi..." Vyjádřil to, s čím se každý Čech v Polsku setká - kvintesencí české kultury je pro většinu Poláků Švejkova povaha, způsob jednání a chápání světa. Tato pro Čechy obvykle nepříliš lichotivá interpretace však pro Poláky nepřekrývá silný protiválečný apel Haškova románu - v této zemi lze jen stěží najít rodinu, která by během druhé světové války neztratila někoho z příbuzenstva, a dosud živé jsou stále nevyjasněné katyňské události. Osudy dobrého vojáka Švejka jsou proto v Polsku neoddiskutovatelnou součástí kánonu světové literatury. A tak není náhodou, že už existují tři překlady - první Pawła Hulky-Laskowského z let 1929-1931, všeobecně chápaný jako kanonický, „klasický" (přestože se stejně všeobecně připouští, že není dokonalý), druhý Józefa Waczkówa z roku 1991, převážně kritizovaný a odmítaný (kvůli přílišné expresivitě, místy až vulgarizaci ve srovnání s předešlým překladem), a třetí Antoniho Kroha z roku 2009, zatím spíše opatrně hodnocený jako odvážný a kompetentní pokus (jak se však zdá, dosti tvrdě narážející na sílu tradice první verze). Vydání obou nových švejkovských překladů se stala literárními událostmi, které na stránkách periodik doprovázely četné komentáře, některé s emocionálními tituly jako „Tak nám zabili dobrého vojáka" nebo „Neosudy nevojáka Švejka". Polští švejkologové vydali také dvě encyklopedie - Antoni Kroh (odvážný třetí překladatel) výpravnou fundovanou publikaci O Švejkovi a o nás (O Szwejku i o nas, 2002) a Leszek Mazan populárně-naučnou Vy mě ještě neznáte! (Wy mnie jeszcze nie znacie!, 2003). Postava Švejka se ve zdánlivě zcela nešvejkovském Polsku dočkala také dvou soch (v jihovýchodních městech Sanok a Przemyśl) a několika hospod (např. U Szwejka ve Varšavě).

...pokračuje Hrabalem...

Dalším kultovním autorem je u našich západoslovanských sousedů bezpochyby Bohumil Hrabal. Už od vydání své první knihy v polštině, v roce 1967, jen čtyři roky po debutu v Československu, si jeho způsob zobrazování světa a styl vyprávění v Polsku našly nadšené obdivovatele, kterých s léty jen přibývalo. Časem se přidal také obdiv k životnímu stylu (či jeho mýtu, samým autorem notně přiživovanému): „[...] ta zpráva utišila veškerý hovor - během krmení holubů se naklonil z okna ortopedického oddělení a vypadl z pátého patra na dvůr - to znělo jako sentence a všichni jsme pochopili, že právě a teprve teď se uzavřela epocha, ne sametovou revolucí, pádem Berlínské zdi, vítězstvím Solidarity, operací Pouštní bouře, ostřelováním Sarajeva, ale tím vaším letem [...] těmi knížkami, které nám jako žádné jiné dovolovaly přežít nejhorší léta [...], prozaici jako Bohumil Hrabal kromě něj samotného nejsou, ani na lékařský předpis..." (P. Huelle: Mercedes Benz, s. 129n). Kromě dlouhé řady knih a četných vydání těch nejpopulárnějších (celkem přes padesát knížek), včetně série „Vybraná díla Bohumila Hrabala", dobře funguje bohatý internetový portál www.hrabal.yoyo.pl a varšavská literární kavárna Něžný barbar (Czuły barbarzyńca); velký zájem vyvolala kniha o Hrabalově životě a (především) smrti Aleksandra Kaczorovského Hra na život. Příběh Bohumila Hrabala (Gra w życie. Opowieść o Bohumilu Hrabalu, 2004). Bezpočet vědeckých prací o Hrabalově tvorbě byl korunován novou interpretací ve spisovatelově vlasti obvykle pomíjených Ostře sledovaných vlaků z pera Jacka Balucha Kain podle Hrabala (Kain według Hrabala, 2007). Velmi zajímavým příkladem recepce je několik knih, které se různým způsobem inspirovaly Hrabalovou tvorbou - otevřeně, jako hold jeho poetice, román Pawła Huelleho Mercedes Benz. Z dopisů Hrabalovi (Mercedes Benz. Z listów do Hrabala, 2001); v Hrabalově stylu psané vzpomínky spisovatelova přítele a překladatele Franciszka A. Bielaszewskiego Tak, pánové, jdu umřít. O Hrabalovi a pivařích (Tak, panowie, idę umrzeć. O Hrabalu i piwoszach, 2003); novela Rafała Szamburského Dobrovolná slohová práce z Bohumila Hrabala (Wypracowanie nadobowiązkowe z Bohumila Hrabala, 2009); a autobiografický román Hrabalova „dvorního" překladatele Andrzeje Czcibora-Piotrowskiego Nenasytné věci (Rzeczy nienasycone,1998), napsaný poetikou podobnou Hrabalově. Příjmení Hrabal je pro čtenáře natolik lákavé, že biografická knížka Moniky Zgustové V rajské zahradě trpkých plodů byla v Polsku vydána pod lapidárním titulem Bohumil Hrabal (2000) a polskou hrabalovskou bibliografii doplnil i překlad postmoderního hrabalovského románu maďarského prozaika Pétera Esterházyho Hrabalova kniha (Księga Hrabala, 2003). Příslovečnou perličkou na dně polské hrabalovské recepce je motiv pádu z okna během krmení holubů. Objevil se totiž v poezii dvou významných polských básníků, ale jeho osud byl řekněme krkolomný - omyl Zbigniewa Herberta v básni „Ostatnie słowa" (Poslední slova), v níž autor přisoudil onu smrt - nomen omen - Miroslavu Holubovi, napravil, znovu v básni, Ryszard Krynicki (podrobněji: K. Kardyni-Pelikánová, Twórczość 4/2006, a M. Lemańczyk, www.ucl.cas.cz/slk/data/2007/sbornik/23.pdf).

...Kunderou...

Třetím pilířem české literatury je samozřejmě Milan Kundera. Na rozdíl od obou už zmíněných autorů je chápán jako představitel typicky intelektuálního proudu krásné literatury, oblíbený a ctěný především humanitně vzdělanými čtenáři. Jeho esej Únos západu, v češtině téměř neznámý, protože velmi těžko dostupný (publikovaný jen v exilovém čtvrtletníku Proměny, 1/1986) je v polštině naopak snadno přístupný (díky značně rozšířenějšímu neoficiálnímu vydávání literatury před rokem 1989, i v desetitisícových nákladech), a tak se stal prakticky povinnou citací jakéhokoli textu o osudech střední Evropy ve dvacátém století a vyvolal řadu souhlasných i polemických reakcí, vydávaných od okamžiku publikace až dosud. Kunderovy povídky, romány, eseje a dramata byly nejprve překládány z češtiny, v posledních letech už výhradně z francouzštiny (včetně těch, které mají své prvotní verze v češtině) - díky tomu je autorova polská bibliografie o něco bohatší než ta česká. Téma vztahu (a protikladu) jedince a Historie (vždy s velkým počátečním písmenem) je chápáno jako typicky kunderovské a vznikla o něm řada filologických, historických, kulturologických a sociologických vědeckých i studentských prací. Polští kunderologové vydali už v roce 1986 sborník prací pod výmluvným názvem Kundera. Osud knihy je příznačný: byla výsledkem dvoudenní „soukromé" konference pořádané v Katovicích a vyšla díky emigrantům v Londýně. Později Jacek Illg publikoval knížku O románech Milana Kundery (W kręgu powieści Milana Kundery, 1992). Internetový portál www.milankundera.webpark.pl nabízí obsáhlou primární i sekundární kunderovskou literaturu.

...Havlem a dalšími

Kultovní trojici Hašek-Hrabal-Kundera svým způsobem doplňuje čtvrtý „mušketýr", Václav Havel. Na rozdíl od literátů slavných díky svému dílu si Havel získal velké sympatie a obdiv jako osobnost, disidentská i prezidentská. Jeho literární tvorba byla a je v Polsku málo známá, zato popularita zůstává stejná jako v počátcích jeho státnické kariéry: „[...] když jsem seděl uprostřed Václavského náměstí, uslyšel jsem odněkud zdola, od Můstku, křik: „Kuuuurrrrrvaaaaa!!! Kde je Havel?! Chci mluvit s Havlem!", a po chvíli jsem uviděl vrávorajícího chlapa v oblečku z plísňové džínoviny. Měl určitě dvacet kilo nadváhy, knír jako Wałęsa a nepochybně byl mým krajanem" - tou historkou ilustruje vřelý vztah Poláků k českému exprezidentovi A. Kaczorowski (Praski elementarz, 2001, s. 11). Polské přesvědčení o výjimečném významu všech čtyř autorů v rámci světové literatury odráží taky vydání zvláštních, monografických čísel obsáhlého prestižního měsíčníku Literatura na Świecie (Hašek: 2/1983, Hrabal: speciální číslo 1989, Kundera: 9/1990, Havel: 8-9/1989).
Popularitě srovnatelné s díly zmíněných autorů se těšil už jen esej Potíže střední Evropy. Anekdota a dějiny Josefa Kroutvora (Europa Środkowa. Anegdota i historia, 1998), který vyvolal nemálo polemik (bránících se zařazení Polska do střední Evropy, pojímané jako území malých států) i přitakávajících ohlasů (jež oceňovaly autorův nadhled).
Náročnější polští čtenáři, kteří věnují poměrně stálý zájem dílům klasiků české literatury dobře známým už před rokem 1989 - zejména Karla Čapka, Jaroslava Seiferta, Oty Pavla - v posledních letech objevili další autory starší generace - především Josefa Škvoreckého a Miroslava Holuba (nejúspěšnějšího českého básníka v Polsku po roce 1989). Mezi polskými filology vyvolaly v posledních letech malý rozruch překlady díla Ladislava Klímy a Jakuba Demla.

Přicházejí Topol a Ouředník

V posledních dvaceti letech se v polských překladech vedle děl autorů starší generace objevilo mnoho knih střední a mladší, ba i nejmladší spisovatelské generace. Počínaje prozaiky a básníky českého samizdatu a exilu - E. Kriseová, I. Klíma, V. Třešňák, O. Filip, I. Wernisch aj., přes postmodernisty - J. Topol, D. Hodrová a M. Ajvaz, autory populární literatury - M. Viewegh, H. Pawlowská, I. Obermannová aj., až po nejmladší literární generaci - J. Rudiš, P. Hůlová aj.
Mezi těmito autory si v Polsku dokázal získat označení „známý spisovatel" jen Jáchym Topol - důkazem budiž úctyhodná, téměř úplná bibliografie jeho díla.
Své renesance se nedávno v Polsku dočkal český esej - kromě příznivě přijaté antologie starší esejistiky Hrabal, Kundera, Havel. Antologie českého eseje (Hrabal, Kundera, Havel. Antologia czeskiego eseju, 2001) způsobil intelektuální rozruch esej Patrika Ouředníka Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku (Europeana. Zwięzła historia XX wieku, 2004).
Od Krtečka k Ostře sledovaným vlakům, inscenacím Příběhů obyčejného šílenství a vyprodaným koncertům Nohavici
Dá se říci, že polský národ přivykal a přivyká české kultuře od nejútlejšího dětství - české animované večerníčky totiž patří v Polsku ke klíčovým symbolům dětství. Velmi dobře stále zůstávají v paměti filmy takzvané československé nové vlny, v čele s Ostře sledovanými vlaky. Obě dekády přelomu tisíciletí pak zejména zásluhou nadšeně přijatých filmů Kolja, Knoflíkáři, Samotáři, Otesánek, Rok ďábla, Želary, Český sen, Příběhy obyčejného šílenství a Obsluhoval jsem anglického krále zastínily význam populárního polského obratu „czeski film" (český film), který označuje situace, kdy „nikdo nic neví" (podle stejnojmenné české komedie omylů Josefa Macha z roku 1947). V posledních letech se česká kinematografie řadí k nejúspěšnějším zahraničním kinematografiím - každoročně má v polských kinech premiéru tři až pět nových českých filmů a několik dalších je reprízováno, většina filmových festivalů velmi aktivně usiluje o účast českých filmařů a filmů a stále známější je festival zaměřený především na české a polské filmy, Kino na Granicy - Kino na hranici (www.kinonagranicy.pl).
Vedle neslábnoucí dobré pozice Drdových Hrátek s čertem se na polských scénách v nedávné době prosadili Bohumil Hrabal - s inscenacemi jeho nejznámějších děl, ale také povídky „Autíčko", a Petr Zelenka - s několika inscenacemi, včetně nejúspěšnějších Příběhů obyčejného šílenství. Nabídku divadel doplnily dvě antologie divadelních her autorů J. Dienstbiera, D. Drábka, V. Havla, L. Jungmannové, P. Kohouta, S. Königgratze, L. Lagronové, P. Landovského, A. Nellis, P. Zelenky.
Z českých hudebníků je nejúspěšnější Jaromír Nohavica (působící na své polské fanoušky natolik pozitivním a motivujícím dojmem, že se řada z nich - přestože Nohavica mluví dobře polsky - začala učit česky, aby lépe rozuměla jeho textům), známé a ceněné jsou taky Radúza a Iva Bittová.

„Dobré, protože české" - to je reklama!

Nejkurióznějším doplněním recepce české literatury a kultury v Polsku je popularita českých elementů v reklamě. Pivo „Tyskie" platilo několik měsíců v hlavních vysílacích časech reklamu, v níž český pivař ocení chuť piva „Tyskie" a na důkaz blízkosti a spřízněnosti obou národů (a tedy i chuti jejich pivařů) řekne česky: „Moje babička pochází z Chrzanowa"; přestože reklama byla vysílána už před několika lety, dodnes každý Polák dokáže tuto větu říct. Banka ING Bank Śląski vysílala dokonce celou reklamu v češtině - a šot okamžitě všichni znali. Mobilní operátor Era zase využil fonetické podobnosti slov „Czech" a „trzech", aby zákazníkům sdělil, že ještě lepší než výlet do Čech je telefonování zdarma „do trzech" (tj. třem známým). Přehled českého filmu v Poznani organizátoři nazvali „Dobre, bo czeskie" (Dobré, protože české)... a to jsou jen ty „nejlepší české" příklady využití českého jazyka a kultury v polské reklamě.

Devadesátá léta - česká dekáda v Polsku

Bohemista a bývalý velvyslanec Polska v Československu a České republice Jacek Baluch nazval devadesátá léta dvacátého století „českou dekádou" v polské literatuře. České literatuře, filmu a kultuře vůbec se v Polsku skutečně daří velice dobře. K. Kardyni-Pelikánová, znalkyně polské i české kultury, vysvětluje popularitu české kultury v Polsku odlišností vývoje polské kultury (ve dvou nespojitých liniích, šlechtické a plebejské) a české kultury (v jedné mnohovrstevnaté linii vzniklé původně z nižších, ale intelektuálně stále ambicióznějších vrstev) - poválečný polský národ, jehož sociální skladba byla válkou zásadně změněna, našel v české literatuře to, co v jeho vlastní národní literatuře chybělo a co si v průběhu posledních desetiletí sám postupně vytváří (Porównania 6/2009, s. 107-120)."

Więcej tu:
http://www.casopis.hostbrno.cz/cs/archiv/2010/4-2010/vyber-z-cisla/zem e-zaslibena
  
Re: <Berger> Czesi o nas
PostWysłano: Piątek, 30 Grudnia 2011, 12:22 Odpowiedz bez cytowania Odpowiedz z cytatem
Berger
Sentinel
 
Użytkownik #223
Posty: 5725


[ Osobista Galeria ]




"Havla by teď Evropa hodně potřebovala, říká Lech Walesa

Památku Václava Havla v Praze uctili četní zahraniční politici zvučných jmen. Jednu z největších delegací vyslalo Polsko. Vedl ji maršálek Senátu Bogdan Borusewicz a její součástí byl také nositel Nobelovy ceny míru Lech Walesa a první nekomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki.

Podle Lecha Walesy by Václava Havla Evropa právě teď hodně potřebovala:
- Odchod Václava Hlava není dobrý - Evropa buduje jednotu a Havel si uměl vybírat dobré nápady z různých debat. Teď, když diskutujeme o tom, jak má Evropa vypadat, nám bude hodně chybět. Osud ho ale chtěl vidět na druhé straně.
Pro Tadeusze Mazowieckého byl Václav Havel velkou morální autoritou veřejného života:
- Politika pro něj nikdy nebyla jen hrou. Vždy to byl boj o něco. Když už nebyl prezidentem - až do smrti - byl solidární s těmi, kteří bojují o lidská práva kdekoli na světě. Jeho odchod je smutný, ale myslím si, že Česko se s ním rozloučilo důstojně, což zanechá trvalý obraz ve vaší zemi. (...)"

Więcej tu:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/havla-by-ted-evropa-hodne- potrebovala-rika-lech-walesa--994450
  
Re: <Berger> Czesi o nas
PostWysłano: Środa, 11 Stycznia 2012, 23:23 Odpowiedz bez cytowania Odpowiedz z cytatem
Berger
Sentinel
 
Użytkownik #223
Posty: 5725


[ Osobista Galeria ]




Polsko-czeska wojna ekologiczna:

"Odvezte si jedy, vyzvali Poláci Česko. Praha souhlasí

Praha
- Po čtyřech měsících průtahů a vyčkávání potvrdilo ministerstvo životního prostředí, že zajistí, aby se dvacet tisíc tun odpadu původem z olejových lagun v Ostravě vrátilo z Polska zpět na území České republiky.
Ministerstvo poslalo polským úřadům dopis a sděluje jim, že zahájilo správní řízení s firmami a fyzickými osobami, které se na vývozu materiálu do Polska podílely.
To znamená, že pokud firmy na své náklady odpad z Polska neodvezou, mohou dostat pokutu. Odvoz pak zajistí ministerstvo ve vlastní režii.
- Materiál původem z ostravských lagun je podle českých zákonů alternativní palivo - sdělila pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Michaela Jendeková. - Polské úřady ho však vyhodnotily jako nebezpečný odpad a my se tomuto rozhodnutí musíme podřídit. (...)"

Więcej tu:

http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=728529#utm_med ium=newsbox&utm_source=centrumHP&utm_content=position-1
  
Re: <Berger> Czesi o nas
PostWysłano: Wtorek, 24 Stycznia 2012, 09:07 Odpowiedz bez cytowania Odpowiedz z cytatem
Marek D.
Stały uczestnik
Stały uczestnik
 
Użytkownik #21
Posty: 838


[ Osobista Galeria ]




Nieznajomość obcych języków bywa czasem zbawienna. Nie trzeba czytać przydługich postów;)
  
Re: Czesi o nas
PostWysłano: Wtorek, 24 Stycznia 2012, 13:43 Odpowiedz bez cytowania Odpowiedz z cytatem
Berger
Sentinel
 
Użytkownik #223
Posty: 5725


[ Osobista Galeria ]




Marek D. :
Nie trzeba czytać przydługich postów;)


A jakbyś znał, to byś musiał czytać? lol.gif
  
Re: <Berger> Czesi o nas
PostWysłano: Środa, 25 Stycznia 2012, 09:46 Odpowiedz bez cytowania Odpowiedz z cytatem
Marek D.
Stały uczestnik
Stały uczestnik
 
Użytkownik #21
Posty: 838


[ Osobista Galeria ]




Heh, no kurde, taki nałóg. Widzę literki to sprawdzam w jakie słowa się układają, jak już widzę słowa to wnikam w zdania. Potem Akapity...
Na końcu okazuje się, że przemieliłem bełkot pismaka gimnazjalisty z portalu gazety. A tak, pierwsze słowo, nie kumam i już wiem że reszty i tak nie zrozumiem:)
  
Re: <Berger> Czesi o nas
PostWysłano: Czwartek, 26 Stycznia 2012, 22:25 Odpowiedz bez cytowania Odpowiedz z cytatem
Berger
Sentinel
 
Użytkownik #223
Posty: 5725


[ Osobista Galeria ]




"Polská režisérka Agnieszka Holland natočí seriál o Janu Palachovi

Mezi filmaři, kteří mohou letos získat Oskara za nejlepší cizojazyčný film, je také polská režisérka Agnieszka Holland se snímkem "V temnotě". A právě tato slavná filmařka bude za několik týdnů natáčet v Česku. Kývla totiž na nabídku českých producentů, aby pro kanál HBO vytvořila třídílný seriál o Janu Palachovi. Režisérka, která plynně mluví česky, neváhala.


Agnieszka Holland tvrdí, že ucelený materiál, a nejen o Janu Palachovi, Čechům chyběl. Lidé v České republice, a především studenti, se podle ní o toto téma nezajímali.
- Takže jsem byla dost překvapená, když mi poslali ten scénář. Ten scénář je dobrý, je tedy velmi citlivý, velmi citlivý - říká režisérka.
Autorem scénáře je 27letý absolvent FAMU Štěpán Hulík.
- V podstatě je to taková anatomie normalizace. A na druhé straně v takovém rozkladu se najednou rodí osobnosti, které jdou proti tomu proudu - přibližuje Agnieszka Holland.
Režisérka nad nabídkou dlouho neváhala. Zásadním důvodem, že na natáčení kývla, byla její osobní zkušenost s dobou, které se scénář týká. Agnieszka Holland totiž okupaci v roce 1968 a začátek normalizace prožila v Praze jako studentka FAMU (...)"

Więcej tu:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/film/_zprava/polska-reziserka-agnieszka-h olland-natoci-serial-o-janu-palachovi--1009814
  
Czesi o nas
Forum dyskusyjne -> Inne -> Bohemia

Strona 3 z 3  
  
  
 Napisz nowy temat  Odpowiedz do tematu  
Kopiowanie i rozpowszechnianie materiałów w całości lub części jest niedozwolone. Wszelkie informacje zawarte w tym miejscu są chronione prawem autorskim.



Forum dyskusyjne Heh.pl © 2002-2010